Třídní Štědrý den

A tak jsme se sešli 21. prosince, abychom oslavili naše Vánoce.

Snažili jsme se dodržet co nejvíce tradic,

a tak i soutěž "O nejlepší vánoční tabuli" byla pěkně napínavá.

Skupiny se snažily vytvořit nádhernou atmosféru a to se jim rozhodně podařilo.

Dnes jsme výrazně ušetřili elektrickou energii,

protože nám třídu osvětlovaly svým mihotavým plamenem svíčky.

A že jich bylo! :o)

Každá skupina vyprávěla o přípravách i tradicích, které si pro svou prezentaci vybrala.

A kdo je vítězem se děti dozvěděly úplně na konec.

Ze záhadných důvodů se vítězná skupina nenatočila na video,

což je škoda, protože na jejich štědrovečerním stole se objevilo nejvíce tradic.

Nezapomněla na Betlém, modlitbu, řetěz kolem stolu i sekeru pod ním,

na rozkrojená jablka, na talíř pro nečekaného hosta...

A tak Majda, Verča, Hanička a Jessica získaly 5 zlaťáků do své rytířské pokladnice.

Starodávně vytvořený stůl zase přinesl 4 zlaťáky Maťovi, Ríšovi, Tomovi a Domíkovi.

A protože se neměl nikdo stát poraženým,

všichni ostatní získali 3 zlaťáky.

Nečekaně utržené zlaťáky se setkaly s velkou radostí u našich rytířů :o)

A protože Vánoce by měly být hlavně o radosti a nečekaných překvapeních,

vzali jsme si k srdci přání starky Valiky,

které si můžete celé přečíst v návštěvní knize

"...Užite si ich v radosti,zdraví a šťastí.

Urobte radosť svojim rodičom,pomôžte im a obdarujte ich pozornosťou,láskou a dobrotou..."

Rodiče jsme po ruce v tu chvíli neměli,

ale naší tradicí je už čtvrtým rokem jít popřát a zazpívat paním uklízečkám,

protože bez nich by škola ztratila velký kus své krásy.

U nás se mi líbí, že se stačí o něčem zmínit, něco naťuknout a už se vše valí jako lavina.

A tak Maťo s Verčou začali vybírat koledy pro flétničku,

Kačka s Jessicou rychle zkoušely svá pěvecká sóla

a Majda navrhla vložit do vystoupení také malou modlitbu,

společně jsme pak přidali jednu koledu.

Letos jsme s tímto poděkováním šli také do kuchyně,

protože bez dobrých obědů by se nám špatně učilo :o))

Překvapení a dojetí takto navštívených osob

nám bylo největším darem našeho Štědrého dne.

Tím jsme naplnili tajemnou podstatu všeho.

Oběd jsme pojali jako štědrovečerní hostinu,

od které se neodchází, dokud se všechno nesní :o))

Brali jsme to opravdu vážně, protože jen ti,

kteří vše nebo skoro vše dojedli, mohli přijít ke stromečku s dárky :o))  

A dál už psát nebudu, podívejte se na fotky na video...

Byl to krásný Štědrý den.

Nechť je štědrým každý den v tom roce následujícím.

A.Š.